Ovocné stromy

Vlastníte zahradu a nevíte, jak ji co nejlépe využít? Jedním z možných řešení, jak ji maximálně zužitkovat je mimo jiné vysázet a pěstovat ovocné stromy. Zde Vám nabízíme pár dobrých rad, jak na to, abyste co nevidět mohli sklízet ovoce.

Pro ovocnou zahradu je snad nejdůležitější správně vybrat jednotlivé vhodné druhy a odrůdy na co nejvhodnějších podnožích. Na jejich správné kombinaci totiž závisí nejenom velikost ovoce, ale také životnost a plodnost jednotlivých stromů.

Méně vzrůstné odrůdy jako jsou jabloně nebo hrušně na slabě rostoucích podnožích plodí většinou brzy a hodí se proto zejména pro hustou intenzivní výsadbu štíhlých vřeten nebo palmet.

Životnost takovéto výsadby je dá se říct dost krátká, cca 15-25 let. Proto je potřeba, abyste již při zakládání Vaší zahrady počítali s tím, že uplynutí životnosti budete muset intenzivní výsadbu zrušit a založit novou, ovšem na místě, na kterém jste doposud žádné ovocné stromy nepěstovali. Většinou se nové stromy sadí do části zahrady, kde se doposud pěstovala zelenina. Tu pak zase můžete pěstovat na místě, kde došlo ke zrušení ovocných stromů.

Umístění ovocných stromů

Větší ovocné stromy, na kterých můžete pěstovat jak jádrové, tak peckové ovoce, umístěte v užitkové zahradě s ohledem na jejich delší životnost, která může být 40-50 let a to nejlépe mimo plochu určenou ke střídání zeleniny s krátkodobou ovocnou výsadbou. Pokud hodláte mít v zahradě ořešák, měl by to být vždy jen roubovaný stromek. Už několik málo let po jeho výsadbě začne plodit a vytvoří menší korunu než strom vypěstovaný ze semene.

Chyby při výsadbě ovocné zahrady

Jednou z největších chyb při výsadbě ovocných stromů je příliš hustá výsadba,  a to z toho důvodu, že když pak stromy dosáhnou plného vývoje, je ovocná zahrada přehoustlá, málo prosvětlená, také méně plodí, více trpí chorobami a škůdci a ovoce je horší jakosti.

Výsadba ovocných stromů

Abyste dosáhli co největšího užitku z vysázených stromů, je potřeba, abyste u jabloní a hrušní sázeli štíhlá vřetena na vzdálenost 1-1,5 metru, palmety 2-3 metry, zákrsky 3,5 – 4,5 metru a čtvrtkmeny 6-8 metru. Pro zákrsky peckovin je vhodná vzdálenost 4-5 metru, pro čtvrtkmeny 5-7 metru, pro keře lísky je vhodná vzdálenost 4 metry, pro keřový rybíz a angrešt  1-2 metry. Menší vzdálenosti v uvedeném rozpětí volte pro méně vzrůstné odrůdy a podnože, pro méně úrodné a sušší půdy a pro stanoviště na jižních svazích.

Vzdálenost sázení ovocných stromů od hranice pozemku

Od hranice pozemku by měly být stromy vysázené tak daleko, aby tuto hranici ani v dospělosti nepřesahovaly. U štíhlých vřeten a palmet by to měly být 2 metry, u volných zákrsků 3 metry, u vyšších tvarů ještě více. U hranice pozemku rozhodně nesázejte maliník, ostružiník a lísku, které se mohou podzemními odnožemi rozrůstat na sousední parcelu.

Řez ovocných stromů

Řez ovocných stromů se provádí většinou  až v  březnu, u peckovin v době jejich kvetení. Máte-li však větší výsadbu peckovin, a práce Vám tím pádem bude trvat delší dobu, můžete začít s řezem jádrovin dříve a to tehdy, jakmile poleví mrazy a teplota vzduchu neklesne pod -4 stupně Celsia.

Řez je jednou z odborně nejnáročnějších a fyzicky nenamáhavějších prací na zahradě vůbec. Správně provedený řez přispívá k dobrému růstu ovocných stromů, k časné, pravidelné a hojné plodnosti i k prodloužení životnosti ovocných stromů.

Co vše potřebujete k řezu ovocných stromů

Na odřezávání větví je nejlepší pilka s otočným listem. Ve větších výškách je k odřezávání silnějších větví vhodnější použít pilku s nasazením na tyč, k odstřihování slabších výhonů nůžky na tyči. Na odstřihávání a zkracování slabších větší se nejčastěji používají dvousečné nůžky, k odřezávání větví v keřích rybízu a angreštu pákové nůžky s dlouhými rukojeťmi. K odstraňování odchlipující se borky na kmenech a na silnějších větvích stromů je nejvhodnější škrabka a na čištění kmenů od řas zase ocelový kartáč.

Jabloň a nároky na stanoviště

Jablka obsahují četné látky důležité pro naše zdraví. Patří mezi ně zejména vitamin C, antiskleroticky působící pektiny, fenolové látky zpevňující cévy, flakony, karotenoidy a vláknina zmirňující riziko rakoviny, fytoncidy chránící před infekcemi. Optimální podmínky pro pěstování jabloní jsou u nás v nadmořské výšce 200-500 metrů nad mořem s ročními srážkami 500-800 mm. Lze je však pěstovat i ve vyšších polohách a to v chráněných lokalitách. Jabloním se nejlépe daří ve středně těžkých, propustných, mírně vlhkých půdách s dostatkem hlavních živin, humusu a s přiměřeným množstvím vápníku. Půda by měla být alespoň 1 metr hluboká. Pro malé tvary na slabě rostoucích mělko kořenících podnožích může být mělčí, ale úrodná. Na lehkých písčitých půdách vyžadují jabloně pravidelnou zálivku a častější hnojení. Pro jabloně nejsou v žádném případě vhodné jižní vysušené svahy, příliš větrné polohy ani uzavřené kotliny, půdy těžké a mokré, na nichž trpí, zvláště náchylné odrůdy, rakovinou. Hloubka podzemní vody má být na lehčích půdách nejméně 0,8 metru, v těžších půdách 1,5 metru pod povrchem půdy.

Sklizeň jabloní

Jablka se sklízí v době tzv. sklizňové zralosti jednotlivých odrůd. U letních odrůd je to v červenci až v srpnu asi týden před jejich plnou zralostí, u podzimních v září, kdy jim hnědnou jádra. Zimní odrůdy sklízíme koncem září a v říjnu, odrůdy s drsnou slupkou co nejpozději.

Hrušeň

České hrušky bývaly pro svou kvalitu vyhlášené nejen u nás, ale především v zahraničí. Hodně žádané byly například letní a podzimní odrůdy. V současné době však pro tržní ovocnářství není pěstování hrušní především kvůli chybějícím vhodným skladovacím kapacitám a nízké výkupní ceně dostatečně rentabilní a proto jsou hrušky v obchodech k dostání jen zřídka a jsou poměrně drahé. Na zahradách ve vhodných podmínkách by však hrušně rozhodně chybět neměly.

Nároky na stanoviště hrušní

Nejlépe jim vyhovují hluboké, středně těžké, propustné živiny bohaté půdy. Hladina podzemní vody má být optimálně v hloubce 2,5 - 3 metru pod půdním povrchem pro stromy štěpované na hlubokokořenících podnožích, pro mělkokořenní podnože 0,8 metru hluboko. V nevhodných půdách trpí hrušně fyziologickou kaménkovitostí dužniny, především kolem jádřince. Na rozdíl od jabloní hrušně vyžadují teplejší a sušší polohy, chráněné v době květu proti mrazíkům a drsným větrům.

Pěstování hrušní

Hrušně vysazujte zpravidla od začátku října do poloviny listopadu. Na řez jsou hrušně méně náročné než jabloně. Hrušně trpí chorobami a škůdci méně než jabloně. Ve vyšších vlhčích polohách se však u choulostivých odrůd vyskytuje strupovitost. Hrušeň trpí vážnou chorobou – bakteriální spálou růžovitých rostlin. Hrušky se sklízí postupnou probírkou plodů v době správné sklizňové zralosti. K jídlu dozrávají letní odrůdy již několik dní po sklizni, zatímco pozdně zimní odrůdy až po několika měsících správného uložení. Konzumně zralé hrušky nejsou vhodné k delší přepravě, protože se otlačí a hnědnou.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id6218 (zahradnimagazin.cz#9841)


Diskuze a zkušenosti

Zdeněk Vojáček | 19.08.2013 18:16
Re: Ovocné stromy Dobrý den, mám na dvou hrušních v zahradě samé rezavé fleky-nemůže to být tím, že v blízkosti stojí dvě tůje? Děkuji Zdeněk

Anonym | 11.09.2013 15:53
Re: Ovocné stromy Jak jsem se dočetl,toto způsobuje jalovec který je někde poblíž,dá se tomu zabránit postřikem po olistění stromu BAYKOREM a to několikrát opakovat.

Lumir pracuch | 26.04.2015 16:29
Re: Ovocné stromy Před 2 roky jsem zasadil sloupovou jablon,niž než bylo spravně.Byla v zemi i roubovaná čast.Jablon nekvete,nerodi.Je to způsobeno tím a jak se to dá napravit? děkuji za odpoved.lpracuch@seznam.cz


Přidat komentář