Škůdci

Zahradní škůdci nám způsobují nemalé problémy. Napadají zeleninu, ovocné stromy, okrasné stromy. Jak s nimi bojovat? Co je vyžene z našich zahrad? Jsou chemické prostředky a dobře míněné rady dostatečně účinné? Pojďme se podívat na některé z nich.

Každý majitel zahrady mi dá za pravdu, že bojovat se škůdci, kteří se nám na zahradě usídlili, je jako bojovat s větrnými mlýny. A že jich je. Krtek obecný, hraboš polní, hryzec vodní, mravenci, slimáci, mšice, larvy drátovce,obaleč jablečný, píďalky a další. Jak s nimi bojovat? Těžko říct. Použít chemické přípravky nebo dát na babské rady?

Krtek obecný

Ještě jsem se nesetkala s člověkem, který by neznal  Krtečka a jeho kamarády výtvarníka Zdeňka Milera. Zato znám spoustu lidí, kteří se setkali s krtkem na zahradě. Krtek vlastně svým způsobem nepatří ke škůdcům, protože zbavuje zahradu hmyzu a žížal, kterými se živí. Je to zvíře užitečné, ale dokáže nás dohnat k šílenství,věčným a vytrvalým vytvářením kopečků hlíny (krtinců), kde ho jen napadne.

Chemickou cestou se ho pokusíme zlikvidovat vhodnými prostředky, buďto gelovými nebo granulovanými, které zakoupíme v každé drogerii nebo v obchodních řetězcích, ale výsledek nemusí být valný. Krtek se možná na nějaký čas odstěhuje, ale zase se rád vrátí.

Také některé z babských rad se minou účinkem, třeba vyplavení krtka nebývá moc účinné,někdy se podaří krtka vypudit zasunutím lidských vlasů do otvoru, který najdete, když krtinec rozhrabete, některé silnější povahy krtka ubijí motykou či lopatou (záleží na tom, co mají zrovna po ruce), tady je výsledek na nějakou dobu zaručen, ale musíte mít na to žaludek, jindy se podaří krtka vytáhnou a zakousnout psovi nebo kočce. Můžete vyzkoušet různé pasti, kdy se buď krtek chytí a je na místě usmrcen nebo zůstane na živu a je zcela na Vás, kterému sousedovi chcete udělat radost, ale pozor, aby se Vám to nevymstilo. Někdo doporučuje zakoupit v drogerii sirné knoty, natrhat je na kousky a nasypat do otvoru a výsledek je prý zaručen, ale patříte- li k lidem, kteří jsou odpůrci fyzické likvidace tohoto zvířátka, dejte někde na okraj zahrady kompost, kam by se měl krtek stáhnout za potravou.

Hraboš polní

Hraboš polní je, co se vzrůstu týče, zvíře malé, ale škody na zahrádce dokáže nadělat obrovské. Hraboš sice škodí více na poli,ale když se uhnízdí na naší zahradě, vrhne se na zeleninu, kde okusuje nadzemní části rostlin.

Hraboše můžeme vyhnat ze zahrady vysazováním rostlin, které nemá rád, např. řebříček nebo česnek, platí na něj i některé rušivé předměty, vydávající zvuky, které hraboš slyší, i když má malé uši. Jinak na něj stejně jako na krtka nebo hryzce, platí kočka nebo i pes.

Pokud by se hraboš rozmnožil víc než je zdrávo, použijeme chemické  granulované prostředky, které nasypeme do nory nebo na povrch. Těmito chemickými  prostředky, zvanými antikoagulační rodenticidy, hubíme úspěšně nejen hraboše, ale i potkany, krysy a myši, ale bohužel jsou také smrtelně nebezpečné pro ostatní zvířata, tedy pro psy i kočky. Nejhorší na tom je fakt, že toto  smrtelné nebezpečí ohrožuje  i člověka. Raději je tedy sypeme do nory, napovrch jen tehdy, jestliže nevlastníme psy ani kočky, a vždy je musíme ukládat na bezpečná místa, aby se k nim nedostaly hlavně malé děti.

Hryzec vodní

Hryzec vodní a hraboš polní mají mnoho společného. Hryzec je hlodavec stejně jako hraboš. I on si buduje nory a chodby pod zemí.Kromě toho, že je větší než hraboš,  liší se od něj  dlouhým ocasem a skrytými ušními boltci.

Hryzec se také rád pustí do zeleniny, ale na rozdíl od hraboše okusuje její kořeny. Více však škodí okusováním kořenů ovocných stromů a okrasných keřů.

I hryzce můžeme zkusit vypudit předměty vyluzujícími zvuky nebo vydávajícími pachy, stejně jako můžeme do jeho blízkosti zasadit rostliny a bylinky, které nemá rád.

V nejhorším případě opět použijeme chemické prostředky, které vkládáme do nory.

Mravenci

Polámal se mraveneček, ví to celá obora. Nebo: Mraveneček v lese, těžkou kládu nese. Pomozte mu kamarádi, on ji neunese. To jsou říkanky, které zvládnou tří až čtyřletí špunti. Pokud se mravenečci usídlí v oboře nebo v lese, můžeme být klidní. Objeví- li se nám na zahradě, je veškerý klid ten tam. Máme problém. A to hodně velký. Mravenců se jen tak nezbavíme. Nepomůže polévání mraveniště vřelou vodou ani posypání práškem do pečiva. Můžeme vyzkoušet nasypat na mraveniště rozdrcený bobkový list nebo rozdrcenou křídu či postříkání octem nebo směsí, složené z jednoho dílu kafru a devíti díly lihu. Stejně jako u ostatních škůdců není výsledek zaručen. Zbavíme se jich na jednom místě, založí si mraveniště jinde. Je to věčný boj, kdo z koho.

Slimáci

Totéž by se dalo říci i o** slimácích**. Někdo radí** posypat solí,** jiný, že se dají nalákat pivem. Stačí dát do země, na místa, kde netoužíme po jejich společnosti,  uříznutou plastovou láhev nebo jinou vyšší nádobu s pivem a slimák se nedostane ven.

V prodejnách zahrádkářských potřeb koupíme speciální granule modré barvy, které rovněž sypeme tam, kde slimáky nechceme. Někomu se osvědčily, jinému ne.

Mšice

Mšice také patří k úporným nepřátelům, ale dá se s nimi bojovat. Mšice napadají především listy rostlin a mnohdy způsobují jejich úhyn. Na květiny se osvědčil postřik, který získáme z obyčejného mýdla s vodou. Mýdlovou vodu nalijeme do rozprašovače a stříkáme na zasažená místa. Je to postřik ekologický, rostlinám neublíží. Napadené ovocné stromy ošetříme vhodnými chemickými prostředky.

Drátovci

Drátovci jsou larvy brouků z čeledě kovaříkovitých. Dospělí brouci kovaříci jsou neškodní, ale jejich larvy napadají podzemní části kořenové zeleniny, brambor, řepy, cibule. Tyto larvy nemají rády vlhkou půdu, proto je především  v suchých letních dnech velice důležitá vydatná zálivka.

Jak se bránit? Na podzim, po sklizni, musíme dobře prokypřit půdu rytím nebo vertikutátorem a poté posypat dusíkatým vápnem, které nám poslouží také jako hnojivo.

Velmi důležitá je změna stanovišť. Nejméně dva roky po sobě bychom neměli zeleninu sázet na stejná místa. Na místa, kde se larvy usídlily nasejeme hořčičné semeno, řepku nebo pohanku, které jsou vůči drátovcům odolné.

Obaleč jablečný, píďalky

Na závěr se zmíníme o největších škůdcích ovocných stromů. Mezi ně jednoznačně patří obaleč jablečný. Je to motýl šedohnědé barvy, který se líhne z kukly. Život samičky není dlouhý, stačí však za dobu svého života naklást okolo 200 vajíček. Chceme- li s obalečem bojovat, pokusíme se pomocí feromonových pastí, které zakoupíme ve specializovaných zahradnictvích, odchytit samečky, aby nedošlo k oplodnění samiček Následně od poloviny června do září každý týden aplikujeme chemický postřik, který působí jen proti housenkám obaleče. Postřik je nejlépe provádět v době zataženého počasí a důkladně jím postříkat listy i plody.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id6179 (zahradnimagazin.cz#9838)


Přidat komentář