Kompostéry a kompostovací sila Hranice

Nevíte, co s posekanou trávou, shrabaným listím, vytrhaným plevelem, odřezanými větvičkami? Vše můžete spálit. Jenže při pálení těchto věcí vzniká spoustu kouře a navíc se tak připravujete o vydatný zdroj živin pro vaši zahradu.

Máte na zahradě** kompost? Pokud nevíte jak kompost založit a co do něj dávat, poradíme vám. Kompost můžete založit klidně někde v koutě zahrady. Veškerou hmotu určenou pro kompostování můžete prostě házet na jedno místo, až se začne vytvářet stále větší a větší hromada. Pokud však chcete **kompostovací proces urychlit, použijte kompostér.

Jak vybrat kompostér?

Kompostér má oproti kompostování na hromadě výhodu urychlení procesu zrání humusu až o polovinu, dále regulaci teploty, vlhkosti, přístupu vzduchu a světla a v důležitá je také schopnost zmírnit nebo odstranit nepříjemný zápach, který vábí hmyz a drobná zvířata. Výběr kompostéru vhodného pro vaše potřeby není jen tak. Je potřeba vyhodnotit jeho vlastnosti, materiál a také estetiku. Pro celoroční kompostování na zahradě je vhodný zateplený kompostér. Dále je důležití, aby kompostér umožňoval promíchávání a zabezpečoval hygienizaci (zničení zárodků chorob a semen plevelů) a potřebné provzdušňování kompostovaného materiálu.

Jak založit kompost a pečovat o něj?

Jako základ pro kompost je vhodný hrubší materiál, který umožňuje provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody, například nadrobno nasekané nebo nadrcené větve, dřevní štěpka, hobliny, tuhé stonky plevelů a květin aj. Při kompostování je vhodné promíchávat starší částečně zetlelý materiál s čerstvým, různé typy materiálů pro pestrost, přimíchávat již hotový kompost, zeminu nebo kravský hnůj atp. Díky tomu se tvorbu kompostu nastartuje a urychlí.** Správně založený kompost** se díky aktivitě mikroorganismů velmi brzy začne zahřívat na teplotu přes 50 stupňů celsia – nyní nastává fáze hygienizace, která může trvat několik dní, ale i týdnů. Poté teplota pozvolna klesá. Pokud chcete hygienizaci znovu nastartovat, je potřeba přidat větší množství materiálu najednou. Každé 1 až 2 měsíce je vhodné kompost promíchat. Správně vyzrálý kompost takto vznikne za 6 - 12 měsíců. Vyzrálý kompost připomíná zeminu a voní po lesní půdě.

Co všechno lze kompostovat?

Prakticky všechen** rostlinný odpad** ze zahrady můžeme dávat na kompost, ovšem z výjimkou toho, který je napaden škůdci nebo chorobami. Pokud jsou některé kusy rostlin větší, je vhodné je rozřezat či rozdrtit. Na** kompost** je možné dávat také zbytky rostlinného odpadu z kuchyně. Mělo by však jít zásadně o tepelně nezpracovaný rostlinný odpad, takže zbytky vařené zeleniny, vařenou rýži atp. na kompost nedávejte (výjimkou je suché pečivo). Do kompostu ovšem nedávejte zbytky z kuchyně živočišného původu, jako je maso, kosti, mléčné výrobky, vejce (ovšem vaječné skořápky je možné použít). Je jedno, zda se je jedná o živočišné zbytky vařené či syrové – živočišné potraviny na kompost nepatří. Zjednodušeně lze říci, že na kompost se hodí především veškerý rostlinný odpad, který nebyl tepelně zpracován – výjimkou je dřevěné uhlí a popel ze dřeva – ty se do kompostu skvěle hodí, byť prošly ohněm.

Co patří do kompostu?

  • Posekaná tráva, vytrhaný plevel
  • Použitá podestýlka hospodářských zvířat
  • Trus býložravých zvířat
  • Listí, drobné větvičky, hobliny, piliny, kůra, dřevěná štěpka
  • Zbytky ovoce, zeleniny, slupky, semínka (například z paprik, melounů,…)
  • Zbytky suchého pečiva
  • Skořápky z vajíček nebo ořechů
  • Dřevěné uhlí, popel ze dřeva – vždy však teprve po vychladnutí
  • Nepotištěný papír, nepotištěné papírové kapesníčky, nepotištěné papírové ubrousky, nepotištěná lepenka
  • Kamenný prach

Co do kompostu nepatří?

  • Kosti, zbytky masa, kůže z masa, vařené potraviny
  • Tuky, omastek, olej
  • Chemikálie, zbytky barev, laků, rozpouštědel, kosmetické přípravky, čistící přípravky
  • Popel z uhlí nebo cigaret, zbytky z ohniště, kde byly páleny plasty nebo jiné věci, které do kompostu nepatří
  • Rostlinný odpad napadený chorobami nebo škůdci
  • Odpad z vysavače
  • Trus masožravých zvířat, lidský trus
  • Potištěný papír, noviny, časopisy, knihy, potištěné papírové kapesníčky, potištěné papírové ubrousky, potištěná lepenka
  • Plasty, sklo, kov, kameny

Proč některé věci do kompostu nepatří?

Maso a živočišné produkty, trus masožravých zvířat nebo lidský trus se sice bez problémů rozkládají a podporují díky tomu vznik kvalitní půdy plné živin – do kompostu by se tak z tohoto hlediska dávat mohly. Avšak při rozkladu těchto odpadů je zde poměrně vysoké riziko vzniku a vývoje různých bakterií a infekcí, proto se do běžného zahradního kompostu z hygienických důvodů zásadně nedávají. Rostlinný odpad napadený škůdci nebo chorobami je rovněž dobře rozložitelný, avšak do kompostu se přesto nedává, protože choroby a škůdci by v kompostu dále přežívaly, nebo se i množily. Vytvořili byste si tak na zahradě vydatný zdroj chorob a škůdců. Potištěný papír se do kompostu nedává, protože tiskařská barva obsahuje zdraví škodlivé látky, zatímco nepotištěný papír je možné do kompostu bez výhrad použít. Odpad z vysavače obsahuje nečistoty, které se do kompostu nehodí. Dřevěný popel a zvláště dřevěné uhlí se ukázaly být jako velmi vítaný zdroj živin pro kompost – popela z cigaret nebo uhlí se to ovšem netýká. Co se týče tuků a rostlinných olejů, údajně je možné kompostovat i je, ale jen v menším množství. Proč nedávat na kompost chemikálie, čistící prostředky a kosmetiku – to je snad každému jasné – jde o produkty zdraví silně škodlivé. Plasty a sklo se rozkládají velmi pomalu nerozložily by se ani do konce vašeho života, proto nemá smysl je na kompost dávat. Navíc rozbité sklo v kompostu by vám mohlo ublížit, stejně tak jako rezavějící kov.

Kamenný prach v kompostu

Co se kamenů týče – v** kompostu** by neměly žádný smysl. Něco jiného je ovšem kamenný prach – ten dokáže kompost skvěle mineralizovat naprosto přírodními minerály. Pokud použijete písek, ten se na jednotlivé minerály rozloží za tak dlouho, že půdu mineralizuje až vašim vzdáleným potomkům. Při použití kamenného prachu se ovšem kompost, resp. půda mineralizuje ihned. Kamenný prach je možné sehnat jako odpadní produkt v lomech nebo dílnách, kde se brousí kameny. Kamenný prach není nutné přidávat jen do kompostu, ale může se zapravovat i rovnou do půdy. Mineralizace kamenným prachem se hodí především tam, kde je půda ve svahu a byla zemědělsky intenzivně obhospodařovaná. Zrušení mezí a remízků mělo neblahý vliv na půdní erozi – s odplavovanou půdou se odplavovaly i minerály. Na takovýchto půdách je mineralizace kamenným prachem zvláště vítaná.

Je dřevo vhodné na kompost?

Pokud dáte na kompost větve či dokonce větší kusy dřeva, není to zásadní chyba, ale platí, že čím větší kus dřeva, tím déle bude trvat, než zetlí a vytvoří se s z něj použitelný humus. Pokud na kompost nijak nespěcháte, můžete do něj klidně dávat větve i větší kusy dřeva. Ale to jen v případě, že kompost necháte ležet několik let. Pokud chcete kompost použít již za rok, je nutné dřevo před aplikací do kompostu rozdrtit pomocí štěpkovače na malinké kousky.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id6194 (zahradnimagazin.cz#10047)


Přidat komentář